Lidé nesnášejí bolest. Tak proč touží po lásce, když bolí?
Láska je krásná, když je vzájemná, láska bolí když je neopětovaná, ale bez lásky bychom nezjistili že máme city a nepochopili bychom že nejsme na světě sami, ale jsou tu i ostatní
Nejbolestnější je vedle někoho sedět, jen tak se ho letmo dotýkat, plakat pro něj po nocích, ale vědět, že ho nikdy nemůžeme mít
Milovat znamená pochopit, že druhý milovat nemusí.
Je snadné říct Miluji Tě,ale nesnadné dokázat to.
Jen sama láska dokáže přemoct bolest, kterou sama zavinila.
Máme sklon zapomínat, že štěstí není dosáhnout něčeho, co nemáme. Naopak je to objevení a docenění toho, co máme.
Hledali jsme štěstí a našli jsme sebe.
Zkušenosti nám ukázaly, že nejšťastnější je ten, kdo přinesl štěstí největšímu počtu lidí.
Kolik malých štěstí jsem ztratil hledáním velkého štěstí.
"Smutné je, že hlupáci jsou tak sebejistí, zatímco moudří lidé jsou vždy plní pochybností."
"O radost se člověk dělí, zatímco smutek nosí sám."
"Až teprve naše společná láska mi ukázala co je v životě důležité. Teď vím, že štěstí je jen poloviční, když se o něj nemáš s kým dělit, a že smutek je dvojnásobný, když Ti z něj nemá kdo pomoci. S Tebou jsem poznal, co to znamená opravdu milovat a jaké to je, když je moje láska opětována..."
"Tak jako se střídá den s nocí, střídá se úspěch s neúspěchem, radost se smutkem a láska s nenávistí."
No vidíš, to už je posun v myšlení. Opětovaná láska přináší radost a štěstí.